Podíváme-li se stručně do historie obce, zjistíme, že se v jejím vývoji střídala období rozvoje s obdobími útlumu. V raném období své existence patřila obec klášteru v Chotěšově. V 16. století ji koupilo město Plzeň, a to v době, kdy byla téměř zpustlá a zčásti vylidněná. V dalších stoletích docházelo k postupnému rozvoji obce, jejíž součástí jsou také Horomyslice a Nová Huť. Právě v těchto osadách stály v minulosti pece na zpracování železné rudy, která se v okolí vyskytovala, a s tím souvisel rozvoj zemědělství, hutnictví, hamernictví a kovovýroby. Současná Dýšina je vnímána spíše jako průmyslová obec s řadou větších i menších závodů, výrobních organizací, společností a soukromých podnikatelů, zatímco části obce Horomyslice a Nová Huť jsou dnes spíše oblastmi rekreace, odpočinku a sportovního vyžití. Vraťme se však do minulosti, přibližně o 130 let zpět.
I v Dýšině, jak se dříve říkalo, občas „zakokrhal" červený kohout, a také obec Dýšina proto reagovala na výzvu obce Skvrňany k založení vlastního hasičského sboru. Stalo se tak 2. dubna 1882, kdy byly přijaty stanovy sboru, a 18. května téhož roku je schválilo c. k. místodržitelství. Cvičitelem sboru byl ustanoven Jan Jarý, nadhasič Plzeňské hasičské župy, a pro potřeby sboru byla zakoupena ruční přípřežná stříkačka od firmy Holman a Jeřábek v Plzni. Již následujícího roku měl sbor příležitost prokázat svou připravenost při velkém požáru, při němž v červnu vyhořely v obci čtyři statky.
Dne 8. července 1883 byl sbor oficiálně předán obecnímu zastupitelstvu. Jak uvádí dobový článek v časopise Český hasič, sbor měl 12 činných členů, 9 přispívajících a 4 zakládající. Prvním starostou byl zvolen František Šašek, rolník, velitelem se stal František Šašek, hostinský, jednatelem Antonín Herman a pokladníkem Eduard Brandtner.
Významnou roli sehrál dýšinský sbor také při vzniku Plzeňské hasičské župy. Na výzvu skvrňanského sboru se 15. prosince 1882 konalo první společné zasedání zástupců sborů ze Skvrňan, Starého Plzence a Dýšiny. C. k. místodržitelství v lednu následujícího roku odsouhlasilo vytvoření Plzeňské hasičské župní jednoty, která se poprvé přihlásila k Zemské územní hasičské jednotě 25. dubna 1883. Župa měla tři zakládající sbory s celkovým počtem 68 členů a dýšinský sbor měl v župě dvojí zastoupení: František Štrunc působil jako vrchní smírčí a Antonín Herman jako revizor. Další výčet činovníků dýšinského sboru, kteří v župě působili, by byl velmi dlouhý, a proto se vraťme k vlastní historii sboru v Dýšině.
Při svém založení měl sbor jednu čtyřkolovou jednoproudní stříkačku se sacím ústrojím, 80 metrů hadic a 4 metry savic. Hodnota inventáře činila 701 zlatých a 90 krejcarů. Součástí vybavení bylo také 20 přileb, jedna hodnostářská a pět lezeckých seker, 16 konopných skládacích košů, tři háky, 20 metrů záchranného lana a naviják hadic.
Mezi světovými válkami
Válečná léta 1914–1918 činnost dýšinského sboru výrazně omezila. Poslední zápis z jednání sboru pochází z 3. ledna 1914 a z valných hromad z 18. ledna 1914 a 19. ledna 1915. K pravidelné činnosti se sbor začal vracet až v průběhu roku 1919. Gustav Tachezy se stal starostou sboru a tuto funkci s krátkou přestávkou vykonával až do roku 1945. František Čechura byl jmenován velitelem a Martin Šašek, dosavadní starosta, se stal čestným členem sboru.
Josef Michl byl v tomto roce zvolen místostarostou Župní hasičské jednoty v Plzni. Jejím starostou se stal v červenci 1922 a tuto funkci vykonával až do roku 1940. V lednu 1926 se dýšinský hasičský sbor stal také členem Československého červeného kříže, což vedlo k vytvoření samaritské čety, jejímž vedením byl pověřen František Kejík.
V pamětní knize stojí: „Dne 4. září 1924 došel nově zakoupený stroj (stříkačka) od firmy ing. Bohuslav Ebert, Praha VIII, pro místní sbor hasičský v ceně 48.960 korun." Tímto zápisem je doloženo pořízení nové stříkačky značky DELAHAY.
K půlstoletí Plzeňské hasičské župy, spojenému s oslavou 50. výročí dýšinského sboru, se 19. června 1931 konala v Dýšině velká slavnost. Datum oslav bylo pravděpodobně posunuto proto, že tehdejší prameny o skutečném datu založení župy uváděly rozdílné údaje. Oslav se zúčastnili významní hosté a činovníci veřejného života. Mezi významnými hosty byli starosta města Plzně Luděk Pik, velitel vojenského okruhu generál Vladimír Klecanda, velitel požární policie města Plzně Václav Diviš, starosta Plzeňské hasičské župy Josef Michl a zástupce Zemské hasičské jednoty František Procházka. Přítomni byli také zástupci okolních sborů a dalších místních spolků.
Tak jako celou zemi, zasáhl i dýšinský sbor vznik Protektorátu Čechy a Morava. Nařízením tehdejších orgánů byly změněny stanovy spolků a jejich činnost byla výrazně omezena, případně zcela zakázána. Činnost sboru se omezila pouze na technický výcvik, zatímco spolkový život a nošení stejnokrojů byly zakázány. Civilní požární ochrana byla v obci zřízena v roce 1943 a sbor byl zařazen do takzvaných nasazených jednotek, tedy Einsatz. Funkci velitele družstva v tomto období vykonával Josef Heidenreich.
Poválečné období a soutěžní úspěchy
Dýšinský sbor výrazně pomáhal také 25. dubna 1945 při požáru Škodových závodů po náletu, kdy zasahoval ve Skvrňanech. Po osvobození v roce 1945 zůstala v obci po jednotkách Einsatz automobilová stříkačka Magirus LF-15, která se později stala důležitou součástí vybavení sboru. Toto vozidlo se stalo symbolem dýšinských hasičů a stálo i u řady vítězství a soutěžních úspěchů v 50. a 60. letech.
Členové sboru se v této době podíleli na zavádění nového výcvikového řádu a zúčastňovali se cvičení v okolních i vzdálenějších obcích. Za největší úspěch bývá považováno vítězství v Zemanově memoriálu, kde družstvo z Dýšiny vyhrálo v letech 1948–1950 všechny tři po sobě jdoucí ročníky. Dýšinští hasiči zvítězili také v soutěži u příležitosti sjezdu v Chebu v roce 1948 a v roce 1950 v soutěži na I. sjezdu hasičstva plzeňského kraje. Na těchto výsledcích se podíleli především Josef Heidenreich, František Čechura, Miroslav Štrunc, Vít Vlček, Václav Vlček, Ladislav Martínek, Josef Maur, Vojtěch Ženíšek, Jiří Ženíšek a Josef Racek. Dalšími členy byli Svatopluk Paulus, Josef Čipera, Václav Syrový, Josef Fryček, František Hoštička, Stanislav Šneberger, Josef Marval, Jaroslav Marval, Jiří Bruj a Bohuslav Pavlík.
Významným mezníkem se stalo předání nové hasičské zbrojnice s teplovodním vytápěním dne 6. září 1953. V těchto prostorách sbor sídlí dodnes. V roce 1957 se stal velitelem sboru Josef Prokop a navázal na předchozí období soutěžních úspěchů. Dýšina pořádala v roce 1961 okresní kolo soutěže požárních družstev. Od roku 1962 se družstvo dorostenců třikrát stalo vítězem okresního kola a v roce 1963 zvítězilo i v krajském kole, čímž postoupilo do celostátního kola v Hradci Králové, kde obsadilo čtvrté místo.
Družstvo dívek se v roce 1964 zúčastnilo v Praze soutěže k 15. výročí založení pionýrské organizace. Obsadilo zde čtvrté místo a Anna Engelová se stala přebornicí republiky v soutěži jednotlivců. Za tyto výsledky obdržel sbor čestná uznání krajského a ústředního výboru ČSPO. Na těchto úspěších se podíleli Pavel Burian, Václav Burian, Ladislav Michálek, Antonín Pěč, Václav Kesl, Václav Flaižhans, Stanislav Malina a Jan Engel. Z družstva dorostenců to byli Václav Štenbera, Štěpán Gdůl, Václav Nový, Jan Hrdlička, Josef Toman, Bohumil Klement a Jaroslav Čechura, dále Miloslav Klement, Václav Smaha, Lubomír Sadlík, Josef Krchov, Pavel Štrunc, Milan Šneberger a Karel Dvořák. Družstvo dívek tvořily Marie Štětková, Ludmila Ženíšková, Anna Engelová, Zdeňka Michálková, Jana Šiková, Vlasta Verebová, Hana Štětková, Jarmila, Františka a Marie Gdůlovy.
Od normalizace k novodobé historii
V roce 1968 byla sboru přidělena nová motorová stříkačka PPS-12, která byla později předána sboru do Sence. Místo ní získal sbor nový cisternový automobil na podvozku ZIL 130, který sloužil až do roku 1992. Po roce 1968 udržoval tehdejší Místní národní výbor akceschopnost jednotky požární ochrany, ale k tak výrazné soutěžní činnosti jako v předchozích letech již nedocházelo. Řada starších členů sboru odešla a někteří byli tehdejší politickou situací vytlačeni do pozadí, takže se nemohli aktivně zapojit. To se odrazilo i na činnosti sboru, který se dařilo udržet především díky osobní aktivitě několika členů, mezi něž patřili Miroslav Štrunc, Josef Fryček, Josef Prokop, Miloslav Klement, Štěpán Gdůl, Bohumil Klement, tehdy velitel sboru, a další členové, kterým nebyla situace sboru lhostejná. I přes tyto okolnosti ve sboru působilo družstvo mladých požárníků, družstvo žen i družstvo mužů.
V roce 1975 byl předsedou sboru zvolen Miroslav Štrunc a velitelem Lubomír Sadlík. Situace se začala postupně měnit a díky aktivitě Antonína Pěče byla později ustavena další dvě družstva žákovského dorostu. Rok 1981 byl pro sbor opět významným mezníkem. V tomto roce se uskutečnila oslava 100. výročí založení sboru, přestože přesné datum založení sboru na 2. dubna 1882 se podařilo z archivních materiálů doložit až později. K tomuto jubileu vydal sbor brožuru, která podrobně zachytila jeho dosavadní historii. Jejím zpracovatelem byl Bohumil Klement, který tím zahájil svou dlouholetou práci kronikáře a historika sboru. Při příležitosti 100. výročí obdržel sbor odznak Za zásluhy, který zástupcům sboru na slavnostním zasedání předal Miloslav Ulč, předseda krajského výboru SPO.
V únoru 1984 zemřel dlouholetý člen sboru, okrskový velitel a významný hasičský činovník Antonín Pěč. Na poslední cestě na dýšinský hřbitov jej doprovodily desítky hasičů ze sborů okrsku a okresu i zástupci nadřízených orgánů. Jeho činnost v oblasti požární ochrany byla mimořádně rozsáhlá. V roce 1985 byla novou právní úpravou ve sborech zavedena funkce kronikáře, kterou začal vykonávat Bohumil Klement.
Na konci 80. let se začalo uvažovat o nové hasičské zbrojnici a zároveň o obnově techniky. V roce 1987 získal MNV převodem majetku od Škody Plzeň cisternovou stříkačku CAS 25 Škoda 706 RTHP. Protože se vozidlo do stávající zbrojnice nevešlo, bylo několik let garážováno ve statku u Kladivů. Tehdejší národní výbor proto připravil projektovou dokumentaci a zahájil výstavbu nové požární zbrojnice. Po listopadu 1989 však došlo ke změně podmínek, rozestavěný objekt nebyl dokončen a později byl využit k jinému účelu.
Ve stávající zbrojnici byl proto v 90. letech zvýšen a rozšířen vjezd, aby sem bylo možné CAS 25 přemístit. Ve stejné době bylo z ekonomických důvodů vyřazeno a sešrotováno vozidlo ZIL 130, které ve sboru sloužilo od roku 1968 do roku 1992.
V druhé polovině 90. let činnost sboru znovu ožila. Na valné hromadě v roce 1995 převzal Miroslav Štrunc Odznak sv. Floriána a zároveň odstoupil z funkce starosty sboru. Novým starostou byl zvolen Miroslav Tlustý. V této době se členové sboru podíleli na pořádání staročeských dožínek a dalších společenských akcí v obci.
Nové tisíciletí
Rok 2000 přinesl první ročník Memoriálu Antonína Pěče, vyhlášeného na tři ročníky s tříletým odstupem. Poslední ročník se konal v roce 2006 a členové dýšinského sboru při něm obsadili přední místa v požárním útoku i v soutěži jednotlivců. Téhož roku se na okrskové soutěži poprvé představilo také družstvo mladých hasičů vedené Štěpánem Gdůlem. Z této generace později vzešli členové jednotky požární ochrany obce, mimo jiné Lukáš Borek, Josef Borek ml., Miroslav Parišek, Vladan Klement, Lukáš Gdůl, Pavel Čtrnáct, Jaroslav Poláček a Robert Nykl.
Na rok 2002 připadlo 120. výročí založení sboru. Ve spolupráci s obecním úřadem bylo rozhodnuto zajistit celkovou opravu vozidla CAS 25 a zakázku převzala firma Adamovičová z Peček. Vozidlo bylo předáno k rekonstrukci v květnu, zpět se však do Dýšiny vrátilo až v říjnu, tedy po plánovaných srpnových oslavách.
V srpnu téhož roku zasáhly obec povodně. Členové sboru tehdy pracovali i za použití vlastních dopravních prostředků a při odčerpávání vody ze zatopených sklepů a studní využívali stříkačku PPS 12, elektrické kalové čerpadlo a další vybavení převážené na vleku za osobním vozidlem.
Oslavy výročí se nakonec uskutečnily 31. srpna. Při slavnostní schůzi předala starostka obce Mgr. Kuklíková sboru nový prapor, zhotovený firmou Velebný a fam., který byl odpoledne požehnán v dýšinském kostele.
V roce 2003 rezignoval na funkci velitele jednotky Josef Borek starší, po něm byl jmenován Luboš Sadlík, který ve funkci setrval do roku 2004. Od té doby vykonával funkci velitele jednotky Miroslav Tlustý, jehož zastupitelstvo obce po absolvování kurzu potvrdilo na jaře roku 2005. V listopadu 2005 byl výkonem funkce technika jednotky pověřen Josef Borek ml., který k tomu absolvoval odborný kurz ve Školicím středisku v Třemošné.
Roky 2005 a 2006 přinesly několik zásahů při zvýšených stavech řeky Klabavy. Na jaře 2005 členové jednotky prováděli preventivní práce k omezení škod, při nichž bylo zaplaveno jen několik zahrad a sklepů. V roce 2006 se situace opakovala dvakrát, nejprve od 28. do 30. března a znovu od 27. května do 1. června. V témže roce připravil starosta sboru Miroslav Tlustý návrh na udělení titulu Zasloužilý hasič Bohumilu Klementovi. Návrh byl schválen na všech úrovních a Bohumil Klement převzal toto nejvyšší svazové vyznamenání 20. října 2006 v Přibyslavi.
Rok 2007 znamenal pro obec i sbor několik důležitých událostí. Od 1. ledna byla Dýšina správně přeřazena z okresu Plzeň-sever do okresu Plzeň-město, sbor však zůstal registrován v dolanském okrsku i v Okresním sdružení hasičů Plzeň-sever. Dne 5. března zasáhla sbor zpráva o úmrtí Bohumila Klementa, dlouholetého člena, kronikáře a autora řady historických materiálů.
Přes tuto ztrátu se podařilo připravit oslavy 125. výročí založení sboru, které se konaly 11. srpna. Při slavnostním shromáždění v Modrém salonku převzal starosta sboru z rukou starosty OSH Plzeň-sever pana Hanuse Čestný prapor SH ČMS.
Odpolední program na návsi doplnily ukázky požárního sportu, výstava historických materiálů, zásah profesionálních hasičů a prezentace současné i historické techniky. V témže roce se podařilo obnovit také družstvo žen, které se poprvé představilo na okrskové soutěži. Jeho členkami byly Nikola Neumeisterová, Ivana Makovičková, Jana Heřmanová, Martina Budínová, Lenka Kreuzerová, Marie Žákovcová, Tereza Blahetová a Bára Strnadová.
Roku 2008 pokračoval úspěšně kolektiv mladých hasičů ve složení Jakub Bruj, Bohumil Drábek, Lukáš Drábek, Jiří Paidar, Karel Zalabák, Jan Poláček a Daniel Mičan. Téhož roku se členové sboru zúčastnili setkání hasičské techniky a strojníků PyroCar v Přibyslavi a Miroslav Tlustý se v září zúčastnil oslav 125. výročí založení Plzeňské hasičské župy v Plzni.
V roce 2009 uspořádal sbor dvě akce Den s hasiči určené pro nábor malých hasičů. Výsledkem bylo přijetí dvaceti dětí do kolektivu, jehož vedením byli pověřeni Vladan Klement, Bára Strnadová a Jaroslav Poláček. Dne 27. června se tento kolektiv poprvé představil při soutěži malých hasičátek v Dýšině. V témže roce sbor pomáhal organizačně při I. pivních slavnostech v Dýšině a při akci Putování za obrem. Miroslav Tlustý spolu s Karlem Fantou ze Sence a Josefem Šafaříkem ze Zruče uspořádali v Hromnici výstavu historických a sběratelských hasičských předmětů.
Cesta k nové technice a zbrojnici
Od roku 2010 se vedení sboru i obce soustavně zabývalo pořízením nové cisternové automobilové stříkačky. Žádost o dotaci byla nejprve projednána 3. března 2010 na jednání zastupitelstva obce a po doplnění byla 31. března schválena. V prvním kole však Dýšina skončila až na 24. místě a dotaci nezískala.
Nová žádost podaná v roce 2011 už byla úspěšná; v září přišla zpráva, že obec je na 10. místě a dotace bude přidělena. Dne 1. prosince 2011 se starosta obce Mgr. Štilip spolu s velitelem jednotky zúčastnili jednání na Generálním ředitelství HZS v Praze, kde obdrželi základní informace k veřejné zakázce na novou techniku.
Vedle toho pokračovala i spolková a výchovná činnost. V roce 2010 děti navštívily stanici HZS Plzeň–Košutka, konala se soutěž malých hasičátek, spaní v hasičárně i vánoční besídka v Modrém salonku. Dne 23. října 2010 uspořádali členové sboru spolu se žáky ZUŠ Chrást pod vedením Ireny Výrutové v dýšinském kostele Koncert na podporu malých hasičátek.
V roce 2011 se členové sboru zúčastnili prověřovacího cvičení HZS v Žihli, uspořádali autobusový zájezd na letiště Praha–Ruzyně, navštívili Muzeum HZS ve Zbirohu i Záchranný útvar HZS a zúčastnili se setkání I. tatrování. V témže roce zemřel ve věku 87 let Vojtěch Ženíšek, tehdy nejstarší člen sboru.
Technické vybavení jednotky se v tomto období opíralo především o vozidlo CAS 25, motorovou stříkačku PPS 12, plovoucí čerpadlo, elektrické kalové čerpadlo, motorovou pilu, dýchací a spojovou techniku a další věcné prostředky.
Obec v této době zajistila také úpravy zázemí, mimo jiné nový sušák hadic u hasičské zbrojnice, rekonstrukci vytápění a osvětlení i další opravy. Po letech příprav byla v roce 2025 zahájena výstavba nové hasičské zbrojnice, která má nahradit dosavadní kapacitně i technicky nedostačující zázemí.
Na konci této etapy je třeba připomenout také úmrtí Miroslava Tlustého v dubnu 2026, dlouholetého starosty sboru, který se významně podílel na jeho činnosti v posledních desetiletích. Jeho odchod uzavřel jednu důležitou kapitolu novodobé historie dýšinských hasičů.